Kromě fyzické a sociální zralosti je pro úspěšný start školní docházky zásadní také psychická zralost. Aby dítě úspěšně zvládlo nároky první třídy, zejména začátky čtení, psaní a počítání, je důležitá dostatečně vyspělá rozumová úroveň a rovnoměrný vývoj v jednotlivých kognitivních oblastech. Tyto oblasti lze rozdělit na:
Vizuomotorika a grafomotorika
Motorikou rozumíme celkovou pohybovou schopnost člověka. Rozlišujeme hrubou motoriku (pohyby velkých svalových skupin, tedy pohyby celého těla, např. běh, skákání) a jemnou motoriku (pohyby ruky a prstů). Dostatečně rozvinutá grafomotorika je základní podmínkou pro úspěšné zvládnutí psaní Dítě by mělo mít před nástupem do školy rozvinutou jemnou motoriku natolik, aby zvládlo držet tužku tzv. „špetkovým úchopem“, vést linky, obkreslovat tvary a malovat přiměřeně přesně.
Vizuomotorika rozumíme koordinaci oko–ruka, tedy schopnost vidět předmět, dosáhnout na něj, uchopit ho a rozeznat rozdíly nebo podobnosti. Vizuomotorika je základem pro psaní a kreslení. Dítě sleduje předlohu, přenáší ji na papír a zároveň koriguje svůj pohyb. Tato dovednost se rozvíjí kreslením, modelováním, stříháním nebo skládáním stavebnic.
Řeč a komunikační schopnosti
Na řeč a komunikační schopnosti jsou ve škole kladeny velké nároky. Je důležité, aby dítě mluvenému slovu dobře porozumělo a zároveň aby se dokázalo samo vyjádřit.
Pro dobrou adaptaci na školu je velmi významná úroveň verbální komunikace. Stěžejní je rozvinutá slovní zásoba, správná výslovnost a schopnost tvořit věty a souvětí, aby dítě chápalo pokyny učitele a dokázalo jej respektovat. Aktivní komunikační dovednosti zjednodušují také začlenění do sociální skupiny ve třídě.
Za důležitou je považována schopnost vyjádřit se ve větách a jednodušších souvětích, vylíčit a zachytit svět kolem sebe. Dítě by mělo dokázat popsat obrázek, vyprávět krátký příběh nebo vysvětlit, co se stalo.
Ke komunikačním dovednostem patří i neverbální komunikace, správná výslovnost a dostatečně bohatá slovní zásoba, neboť u dítěte s nedostatečnou slovní zásobou většinou vázne i plynulé vyjadřování.
Zrakové a sluchové vnímání
V oblasti poznávacích procesů dochází k přechodu od globálního k diferencovanému sluchovému a zrakovému vnímání.
Rozlišování drobných detailů, barev, tvarů a zvuků patří mezi základní poznávací schopnosti.
- Zrakové vnímání pomáhá při rozpoznávání písmen, orientaci na stránce a při matematických představách. Zrak ovlivňuje rozvoj řeči (resp. myšlení), vizuomotorickou koordinaci, prostorovou orientaci i základní matematické představy.
- Sluchové vnímání je klíčové pro rozvoj řeči a později i pro čtení. Pokud je oslabené sluchové vnímání, mohou se na začátku školní docházky objevit potíže při čtení a psaní, stejně tak jako problémy se zapamatováním si.
Jak poznáme, že je zrakové a sluchové vnímání dítěte zralé
Před nástupem do školy by dítě mělo mít dostatečně diferencované zrakové i sluchové vnímání, což znamená, že dokáže vnímat drobné detaily a nuance:
- Zrakové vnímání: dítě zvládá rozlišovat základní barvy, tvary, podobně vypadající znaky a dokáže odlišit figuru od pozadí.
- Sluchové vnímání: dítě je schopné rozeznat první a poslední hlásku ve slově a vnímat rozdíly mezi jednotlivými zvuky.
Takové schopnosti umožňují dítěti správně číst, psát a porozumět pokynům ve škole, a jsou klíčem k jeho úspěšné adaptaci ve výuce.
Vnímání prostoru a času
Vnímání prostoru je nezbytné pro orientaci v prostředí, rozvoj grafomotoriky a dalších školní dovedností. Dítě nejprve pasivně chápe a později i aktivněpoužívá pojmy určení místa jako nahoře – dole, vpředu – vzadu, vpravo – vlevo. Vnímání času a orientace v něm zase umožňuje dítěti pochopit časovou posloupnost („co bylo dřív, co potom“) a přizpůsobit se školnímu rytmu dne.
Myšlení, pozornost a paměť
Předškolní děti vychází z bezprostředního vztahu mezi vjemem a představou.
Myšlení je tzv. prelogické, je řízeno potřebami, emocemi a fantazií. Předškolák uvažuje především názorně, konkrétně a často i emotivně. Těsně před nástupem do školy se ale dostává myšlení na úroveň tzv. konkrétních logických operací. V tomto stadiu dítě dokáže porovnávat, třídit, určit pořadí a hledat příčinu i následek. Školsky zralé dítě je schopno provádět základní myšlenkové analýzy a syntézy. Taktéž je schopno pochopit základní logické principy a odlišit realitu a fikci.
Velmi důležitou schopností je v otázce školní zralosti udržení pozornosti. Pozornost a soustředěnost úzce souvisí s rozvojem sebeovládání a vytrvalosti. Dítě by při vstupu do školy mělo být schopno udržet pozornost alespoň 5-10 minut a po stejně slouhou dobu se dokázat věnovat i podnětům, které pro něj nejsou lákavé. Další důležitou schopností je snaha dokončit úkol.
Paměť se stává trvalejší a záměrnější a zapamatování je rychlejší a trvalejší. Rozvíjí se schopnost retence, tedy schopnost déle podržet informace v krátkodobé a střednědobé paměti – dítě si pamatuje říkanky, krátké texty a dokáže zopakovat jednoduché instrukce.
Jak rozvíjet psychickou zralost doma
- Čtěte si spolu – rozvíjíte slovní zásobu i porozumění textu.
- Hrajte hry na postřeh a paměť – pexeso, hledání rozdílů, slovní řetězce.
- Podporujte kreslení a tvoření – rozvíjí motoriku i pozornost.
- Mluvte o dějích kolem sebe – učí dítě chápat souvislosti.
- Dopřejte dítěti dostatek spánku a klidu – unavené dítě se hůře soustředí.
Psychická zralost není o tom, kolik toho dítě „umí“, ale jak vyrovnané a zralé jsou jeho schopnosti. Dítě, které má chuť se učit, vydrží u činnosti a umí využít své znalosti v praxi, je na školu opravdu připravené.
Vytvořila: Karolína Nováková (školní psycholožka MŠ Hlásek)