Velká změna – přechod z mateřské do základní školy
Období přechodu z mateřské školy do školy základní představuje významný mezník v životě dítěte i celé rodiny. Nejde jen o změnu prostředí, ale o zásadní krok, který vyžaduje novou úroveň samostatnosti, soustředění i odpovědnosti. Dítě se učí fungovat v novém režimu, přijímat pravidla, respektovat autoritu učitele a přizpůsobit se kolektivu spolužáků. Tento přechod proto bývá zátěžovou situací nejen pro dítě samotné, ale i pro jeho rodiče.
Abychom mohli tomuto období lépe porozumět, je potřeba rozlišit dva důležité pojmy – školní připravenost a školní zralost.
Školní připravenost
Na školní připravenost nahlížíme především z pedagogického hlediska, neboť jejím stěžejním aspektem je proces učení a osvojování kompetencí, které dítěti umožňují vstoupit do školy s chutí a motivací. Patří sem zejména kognitivní, emočně-sociální a pracovní předpoklady, které dítě získává prostřednictvím hry, učení a sociálních zkušeností.
Do školní připravenosti řadíme například schopnost seberegulace, schopnost komunikovat a spolupracovat s ostatními, zvídavost či přiměřeně rozvinuté sebevědomí. Dítě, které je školně připravené, dokáže pozornost udržet delší dobu, přijímat pokyny dospělých, ale i vyjádřit své potřeby a pocity přiměřeně situaci.
Školní zralost
Naopak školní zralost je pojímána spíše z psychologického hlediska a zohledňuje biologickou podstatu vývoje, tedy zrání. Školní zralost vyjadřuje určitý stupeň zralosti centrální nervové soustavy (CNS), jehož dosažení je nezbytné pro zdárné zvládnutí nároků školy ve smyslu učení.
Dítě, které je školně zralé, je schopno reagovat na zvýšenou zátěž, koncentrovat se, koordinovat své pohyby a správně vnímat zrakové i sluchové podněty. Právě na úrovni zralosti CNS přímo závisí rozvoj jemné i hrubé motoriky, senzomotorická koordinace a zrakové i sluchové vnímání.
Proč rozlišovat připravenost a zralost
Zjednodušeně lze říci, že školní připravenost vychází z naučených dovedností, zatímco školní zralost z přirozeného vývojového zrání. Obě oblasti se doplňují a podmiňují. I dítě s výbornými znalostmi může mít potíže se školou, pokud jeho nervová soustava nebo emoční vývoj ještě nejsou dostatečně vyzrálé.
Rodiče i pedagogové by proto měli při rozhodování o nástupu do školy vnímat dítě komplexně – nejen podle toho, co umí, ale i podle toho, jak reaguje, jak se soustředí, jak zvládá frustraci a jak komunikuje s okolím.
Přechod z mateřské do základní školy je tedy nejen významným vzdělávacím mezníkem, ale i obdobím velkého psychického a sociálního zrání. Cílem by mělo být, aby dítě vstoupilo do školy s důvěrou, chutí učit se novým věcem a pocitem jistoty, že zvládne nové prostředí i požadavky, které ho čekají.
Základní předpoklady školní zralosti v jednotlivých oblastech
Obecně můžeme říci, že dítě je školně zralé, dozrálo-li pro školní nároky v rovině biologické, sociální a psychické. A ty podrobněji rozebereme v dalších povídáních.
Vytvořila: Karolína Nováková (školní psycholožka MŠ Hlásek)